Peter Weidenbaum – České krajiny/ Czech landscape
Během velikonoční části 21. ročníku festivalu Smiřické svátky hudby budou v Erbovním sále vystaveny obrazy belgického malíře a zároveň majitele smiřického zámku Petera Weidenbauma.
Výstava bude zahájena v rámci prvního festivalového koncertu v sobotu 9. 3. 2024 v 17 hodin. Během festivalu bude otevřena vždy v den konání koncertu od 17 do 19 hodin pro širokou veřejnost, v přestávce koncertu bude přístupná pouze návštěvníkům se vstupenkou.
Další termíny ke zhlédnutí výstavy:
- 9. dubna od 16 do 18 hodin
- 21. dubna od 13 do 16 hodin
- 1. května od 13 do 17 hodin
- 5. května od 13 do 16 hodin
- 18. května od 15 do 17 hodin
- 19. května od 13 do 16 hodin
- 24. května od 17 do 19 hodin
Peter Weidenbaum (* 25. července 1968, Antverpy) je belgický výtvarný umělec, majitel zámku Smiřice.
V letech 1992–1996 studoval na Královské akademii výtvarných umění v Antverpách a na Vysoké škole výtvarných umění (HISK, 1996–1999). Žije a pracuje střídavě v belgickém Lutychu a v Hradci Králové. Na zámku ve Smiřicích má svůj ateliér.
Weidenbaumovu uměleckou tvorbu ovlivnila především 80. léta 20. století, kterou sám vnímá jako éru rozvoje globálního kapitalismu, politických převratů, vzrůstajícího vlivu globálních masmédií a též vzrůstajících majetkových rozdílů. Důležitou roli pro jeho tvůrčí práci byla i dobová hudba a móda, zejména hip-hop a elektronická popová hudba. Tyto popkulturní a socio-ekonomické jevy měly silný vliv na generaci umělců vyrůstajících v období pádu Berlínské zdi a Železné opony na konci 80. let, který znamenal konec studené války.
Jeho díla vedla ke spojení karikatury a sochařské práce. V roce 1999 mu nabídl setkání Stijn Huijts, tehdejší ředitel Městského muzea v Amsterdamu. Výsledkem tohoto setkání byla jeho první muzejní výstava s názvem Někdo mi něco vkládá do snů. V tomto období také natočil několik krátkých filmů. Od roku 2000 pracoval tři roky na sérii Out of the Forest, sérii kryptických soch, kreseb a maleb. Tehdy začal přemýšlet o funkci umělce a dospěl k závěru, že osoba umělce jako producenta děl nemá velký smysl, pokud s jeho činností není spojen sociální rozměr.
V tomto kontextu vznikla stálá instalace Passing-By na Montgomeryho náměstí v centru Bruselu. V tomto období se dostal do úzkého kontaktu s belgickým filozofem kultury Willemem Eliasem, který ve své knize Aspects of Belgian Art after ’45 zařadil Weidenbauma do kategorie „neosymbolismu“, specifického stylu v Belgii označovaného jako „antverpská škola“, jehož nejvýznamnějšími představiteli jsou Luc Tuymans a Michael Borremans.
Již v roce 2004 Weidenbaum pracoval na sérii obrazů, které vznikaly v českých lesích. Od té doby se jeho díla věnují především romantismu a českým krajinářům Františkovi Kavánovi a Ferdinandu Engelmüllerovi a čerpá z návštěv přírodní rezervace Prachovské skály. Vznikl tak cyklus obrazů nazvaný Holzwege. Peter Weidenbaum jím odkazuje na německého filozofa Martina Heideggera. Heidegger ve své knize Holzwege uvažuje o původu uměleckého díla a jakési specifické pravdě kolem uměleckého díla nebo v něm, což Weidenbaum považuje za relevantní, přestože filozof se k těmto otázkám vztahuje jinými prostředky než vizuální umělec.